FANTAZIE
(hudba Neckář, Potměšil / text Potměšil, Neckář)
PR: Já vílu fantazie mám lapenou ve svém spaní
v noci když tiše usínám, něco mě táhne za ní
Ve světle svatojánků proudí oblačnem
příběhy píše spánku, nevinných jelimánků
možná že je i není něco i ničem
oči co zuby cení, ptáci se v květy mění
tam kde se všechno může, skrývá tajemství
oživlé keře růže, tětiva z dračí kůže
zlatem se třpytí tráva noci bohatství
pod listem skřítek spává, po větru letí zpráva
RF: Já vílu fantazie mám lapenou ve svém spaní
v noci když tiše usínám něco mě táhne za ní
do světa který není, přesto ho dobře znám
já věřím na znamení, já věřím pohádkám
SP: Utajené světy skel
oblaka letících stád
síla mystickým kouzel
roztržená pouta vlád
samota a nevinnost
rozlitý je světla snář
obrácená pozornost
fantazie vládne v nás
Trojspřeží netopýrů, tichých oblud rej
plameny oheň síru, v pekelném mizíš víru
na hradě z lidských kostí starý čaroděj
zralé je od radosti, jablko smyslnosti
kamenné sochy v kleče, živé vody žár
zahradu poutník seče, v slunci se třpytí meče
prastará kniha moci, světlo z létavic
v obětí černé noci, zůstáváš bez pomoci
EP: Já vílu fantazie mám lapenou ve svém spaní
v noci když tiše usínám něco mě táhne za ní
POUTNÍK
(hudba Neckář, Potměšil / text Potměšil)
Utíkám, před sebou mám ještě dlouhou cestu
stále sám, bloudím v myšlenkách svého trestu
nad obzorem barevná záře nočních červánků
zalívám prach cesty potem svého těla
zazpívám si píseň kterou v noci měla
vyšitou z perel rosy luna co pořád ubývá
Modlím se, k víře která už nikde není
trápím se, v marnosti bláhové je snění
splnitelnost přeludná co mizí
dál v lidských prázdnotách
svítání, srdce mám rozpolcené bleskem
ve spaní uchvácený ranním rozbřeskem
pak ptačím orchestrem se vznáším
bytost nadpozemská
RF: Jen dál jdi, přinášej život a víru
polévku vaříš si z pýru
tajemnou v sobě máš sílu
zatraceným jsi ztraceným
Vězení co bytost lidská v sobě skrývá
trýznění, jen pár chvil do konce už zbývá
jak zvíře štvané vlastním bytím
k hraně co dozvoní
v modravách z oblačných perutí mám křídla
na ranách od trnů zloby krev zastydlá
pochodeň smrti zhaslá není
tak čeho se mám bát