atomik
cruel shop

Jméno:

Heslo:

login

Nová registrace


košík
Košík (0)



Online:

Hosté: 1





ROZHOVORY V TISKU:



Zdroj: Spark (10/2008), autor Jan Sedlák


CRUEL je sice relativně mladá kapela, ale tvořená ostřílenými muzikanty z progresmetalové kapely GUERNICA a známých powermetalistů CRUEL BARBARIAN. Svět se však otáčí dál, hudební choutky a lidé se mění. CRUEL tvoří metal s ingrediencemi španělského folkloru, kouzla islámských zemí i neotřelých progresivních postupů. Na otázky kolem nedávno ve vlastním nákladu vydaného lisovaného CD „Ekvilibrium“ odpovídal bývalý člen CRUEL BARBARIAN a zpěvák, kytarista, klávesista i skladatel Marek Neckář.

Vraťme se na chvíli do minulosti. Jak vypadaly poslední dny Cruel Barbarian, v té době celkem zavedené kapely?

To už je hodně dávno, ale nebylo to nic dramatického. Zkrátka a dobře, lidský materiál se po těch letech objíždění klubů a kulturáků vyčerpal. CB navíc uplynulé dva roky absolutně nezkoušeli a poslední deska „Víno z temných hroznů“ se z větší části vymýšlela až přímo při nahrávání v hostivařském studiu a to je proces nejen dosti psychicky vyčerpávající, ale taktéž i drahý (smích). Každopádně ostatní kluci z kapely už neviděli důvod v hraní pokračovat, a tak jsme ještě odimprovizovali pár koncertů na podporu „Vína...“ v hostujících sestavách a dohodli se, že po slavnostním koncertu k 10. narozeninám půjde krutý barbar definitivně k ledu. A jak jsme řekli, tak se i stalo...

Poté sloučením se skupinou GUERNICA vzniká z CB Cruel. Bylo hned od začátku jasné, že chcete hrát progresivní metal se španělským nádechem?

Od začátku bylo jasné, že chceme jít dál a hrát drobet moderněji a složitěji než doposud. Ale krom toho, že do toho půjdeme v sestavě já plus tři čtvrtiny GUERNIKY, nebylo jisté vůbec nic. A taky se to později projevilo, neboť jsme téměř vzápětí potratili bubny a díky nechuti k hraní s automatem nás opustil i tehdejší basák. Čili jsme v kapele zůstali jen dva zpívající kytaristé a zvažovali založit duo Pája a Mája (smích). Trn z paty nám na čas vytrhnul basák Standa Havel, který do kapely později zlanařil i svého známého bubeníka Roberta Ebela a teprve tehdy, nástrojově kompletní, jsme mohli začít dělat na nových písničkách. Asi bych měl říct, že do té doby hrál CRUEL repertoár smíchaným půl na půl ze svých předchůdců. No a po výměně basáka za Honzu Švece - švarného to šestistrunného jinocha, pro naše představy naprosto ideálního - se nám to celé (doufám, že na dlouho) uzavřelo a mohla konečně vzniknout debutová nahrávka „Ekvilibrium“.

Vaše hudba je vcelku složitá, až nehitová. Dá se s podobným modelem v Čechách prorazit?

No ta složitost je dost relativní pojem. Co se týká progresivních kapel, pak rozhodně nijak složití nejsme, samozřejmě budeš-li nás porovnávat dejme tomu s klasickým hevíkem, je to krapánek náročnější. Ale nic zásadního, myslím. Stále se snažíme o silné melodie a srozumitelnost a určitě nejsme kapela, která by se utápěla v bezduchém sólování. Vše pro sdělnost, ale zároveň taky, abychom si zahráli a nenudili se u toho (smích). A jestli se dá s podobnou muzikou v Čechách prorazit neřešíme. Po těch letech hraní samozřejmě víme, že český posluchač má rád své tři akordy a kapely, které mu připomenou, co už dobře zná a rozpozná maximálně do deseti sekund. Ale nevadí, pro lidi to přece neděláme (smích).

Důležitou složkou hudby CRUEL jsou španělské rytmy i arabská témata. Jak jste se k těmto vlivům dopracovali?

Tak máme rádi lehkost akustických kytar i osudovost Prince z Persie. A od toho je jen krůček k podobným hrátkám, jejichž velkou výhodou je, že většinou nezní moc vesele ani lacině. I když i tyhle vlivy se samozřejmě musí kočírovat, aby nesklouzly v parodii. Každopádně můžu slíbit, že jenom při nich nezůstaneme.

Přibliž vaši hudbu člověku, který o vás nemá ani páru.

Na to je stejně těžká odpověď, jako kdybys chtěl vysvětlit obsah textů, ale budiž, zkusím to. Takže jsme skupina čtyř různých individuí (víceméně) v nejlepších letech. Máme spoustu odlišných názorů, oblíbených kapel a muzikantů a z rozdílů se snažíme společnými silami vytvořit muziku s vlastním ksichtem. Základem je pochopitelně metal napříč celým spektrem, libujeme si v „čistých“ akustických kytarách, klavíru, i v ostrých klávesových „leadech“. Líbí se nám muzikálová práce se střídáním a gradací hlasů, stejně jako hustý riff přes nejtlustší struny. Takže asi tak...

Léta spolupracuješ i s Lídou Finkovou, známou druhdy jako vycházející hvězda pop music. Od popu k metalu, ten zlom je až nevídaný. Co přináší do kapely, do práce ve studiu?

K Lídě jsem kdysi chodil na zpěv, když jsem si ještě myslel, že ze mě jednou může být zpěvák (smích). Od té doby jsme přátelé, čas od času si voláme, a i když jsem ji v poslední době dlouho neviděli, udělalo mi velkou radost, že nabídku hostovat bez váhání přijala. Jinak nějaké škatulky jsou v souvislosti s jejím jménem dávno pasé, Lída je naprosto univerzální profík, který dá bezproblémů a „z listu“ na co si člověk vzpomene. V tomhle se liší od nás amatérů, kteří se na výsledek nadřeme jako koně (smích).

Máte na trhu aktuální desku „Ekvilibrium“. Jak jste ji vydali, produkovali, kde se nahrávalo, co přináší?

Kdyby ses mě zeptal na jediné slovo, které mě v souvislosti s „Ekvilibriem“ napadne, bude to „úleva“. Desku jsme totiž piplali děsnou dobu, poprvé jsme zkoušeli, co dostaneme z domácích podmínek studia „Tahiti“, které patří našemu kytaristovi Pavlovi, a dlouho to vypadalo, že nahrávání sice dokončíme, ale nenajdeme vhodnou osobu, která by to byla schopna celé ukočírovat a smíchat podle našich představ. Naštěstí v hodině dvanácté přišel kontakt na Petra Luxe (PALADRAN a další) a jen díky němu výsledek zní tak dobře. I když pochopitelně máme spoustu cenných zkušeností do budoucna a příště to určitě bude ještě mnohem lepší. Co se vydání týká, máme všechno plně ve své režii. Časem jsme si ověřili, že je to pro nás nejlepší řešení - malá firmička nám nenabídne o moc víc, než zvládneme vlastními silami, pro velkou naše muzika nemá potřebný komerční potenciál - klasika začarovaného kruhu.

Která z tváří CRUEL je podle tebe pro fanoušky nejatraktivnější? Progress, power, španělské rytmy, arabské vlivy?

To nevím, pro každého to bude asi něco jiného. My osobně máme rádi všechno vyjmenované a nebráníme se ani dalším vlivům. A určitě nechceme být kapelou, která nahraje jednu desku a od té doby už jsou ty ostatní jak přes kopírák. Je jasné, že podobné „trvalky“ mají mnohem jednodušší život i trvalou přízeň skalních, ale tohle není nic pro nás. Náš fanoušek se prostě musí být pořád ve střehu... (smích)

Začínáte skládat nové věci, které jsou podle signálů z kapely velice netradiční. Mohl bys odkrýt roušku tajemství?

No věci..., máme zatím jen jednu (téměř) hotovou a pak nápady a torza, které si každý suší doma a občas je přehraje ostatním ve zkušebně, aby si od nich mohl poslechnout, cože to má zase být za šílenou blbost (smích). Ta první novinka ale rozhodně je hodně neortodoxní záležitost, jestli můžu něco prozradit, tak snad jen, že polovina je hodně ovlivněná etnickou muzikou a dění v druhé půlce se snad ani pojmenovat nedá... snad to posluchači rozdýchají (smích).

Po republice dost koncertujete, hrajete i na festivalech typu Benátská noc, zpíváte česky. Má Cruel ambice vyrazit i do zahraničí?

Nechci mluvit za ostatní, ale osobně už mne angličtina v muzice dost unavuje. Mnohem radši si poslechnu polskou kapelu zpívat polsky nebo ruskou rusky. Jestli má někdo pocit, že dobude svět tím, že začne zpívat špatnou angličtinou špatné texty plné frází s přízvukem, nad kterým se rodilý mluvčí leda ušklíbne, je to jeho problém a jeho boj. Mám rád češtinu, baví mne hledat slova, skládat je do rýmů a proto zpíváme česky. Myslet si, že na nás v cizině někdo čeká a sedne si z nás na prdel, je naivní. My se samozřejmě ničemu nebráníme, ale v textech vidím ten nejmenší problém. Kapel našeho ražení jsou mraky, takže bychom alespoň v cizině díky řeči působili exoticky...







Created in 0.8024 s.